Bývalý Polívkův mlýn čp. 4/IV se nachází v historickém centru města, v dnešní ulici Čs. partyzánů. Na místě mlýna stála ve středověku soukenická valcha. Po husitských válkách byl přistavěn mlýn a spojen s valchou. První zmínka o mlýnu je z r. 1459. Začátkem 18. století byl mlýn nazýván koželužský podle nedaleké koželužské stoupy. V roce 1900 mlýn koupil nadporučík c. k. armády Eduard Polívka, od jehož příjmení pochází i nejznámější označení tohoto mlýna. U mlýna zřídil pilu a krupařství. V roce 1930 byl majitelem mlýna a pily Jan Polívka. V roce 1932 objekt částečně vyhořel. V provozu byl až do roku 1951 za nájemce Františka Plecháčka. Po zrušení mlýna zde bylo okresní středisko přípravy zemědělských investic, po něm budova sloužila okresnímu plemenářskému středisku. Po restituci koupil budovu soukromý majitel, který v roce 2003 provedl přestavbu pro komerční účely.
V roce 2001 bylo pro připomínku funkce mlýna instalováno v náhonu vodní kolo na spodní vodu (slavnostně uvedeno do provozu 28. října 2001).
foto: Václav Stiller
Obnovou vodního kola došlo ke zvýšení estetického dojmu lokality. Do provozu se mlýnské kolo uvádělo především v průběhu významných akcí nebo festivalů. Vzhledem k tomu, že je také místo uvedeno na seznamu vodních mlýnů v České republice, stává se turisticky vyhledávanou atrakcí. Bohužel dnes je možné spatřit pouze nefunkční polorozpadlé kolo, které budí nejen nevalný dojem pro město Chrudim, ale jeho nefunkčnost má i negativní dopad na vodní ekosystém a živočichy žijící v řece.
Problém může nastat zejména v letních měsících, kdy voda dosahuje vyšších teplot a ubývá v ní kyslíku. „Uvedením kola do provozu dojde k intenzivnějšímu pohybu vody a tím k lepšímu prokysličení. To bude mít pozitivní vliv na život v náhonu, zejména bezobratlé živočichy (larvy vážek, jepic apod.) a ryby“, říká ornitolog Roman Hellinger.
V současné době se v budově Polívkova mlýna nachází nově zrekonstruovaná restaurace s velkou venkovní terasou. Funkční mlýnské kolo a zvuk protékající vody by vrátil jistě místu své kouzlo a atmosféru.
Rekonstrukce mlýnského kola bude pro město Chrudim dalším logickým krokem směřující nejen ke zvýšení atraktivity města, ale také se jedná o cennou historickou informaci pro další generace.
Budeme svědky úplného rozpadu mlýnského kola nebo město Chrudim vezme připomínky v potaz a začne se tímto problémem zabývat?
Zdroj historických informací:
http://vodnimlyny.cz/no/mlyny/estates/detail/2735-polivkuv-kozeluzsky-stary-mlyn
Chrudim vlastivědná encyklopedie, 2018, Petr Boček - Pavel Kobetič - Tomáš Pavlík a kolektiv
Stará Chrudim- vlastivědné vyprávění o minulosti českého města, 1991, JUDr. Jiří Charvát
Marek Točoň
