Verčo, jak dlouho nabízíš své služby a kde se zrodil nápad, že budeš venčit psy zaneprázdněným páníčkům?
Služba Venčení s Veru – psí svět plný lásky a radosti – funguje už neuvěřitelných 7 let. Většina pracujících lidí si jistě dobře uvědomuje, že denně nemohou věnovat tolik svého času svému mazlíčkovi, jak by si přáli. Co si ale možná neuvědomují, je to, že mu tím snižují kvalitu života, který není tak dlouhý jako ten náš. Okrádají ho tak nevědomě o možnost užít si vycházky a dovádění v době, kdy mu vydělávají na pamlsky. Právě to mě vedlo k tomu, že začnu pejsky venčit.
Co to psům přinese?
Pes, který nemá splněné svoje individuální potřeby, může být frustrovaný, plný nevybité energie. To způsobuje problémové chování, jako je např. nadměrné štěkání, neukázněné chování venku kvůli nedostatečné socializaci, ničení nábytku, špatné hygienické návyky apod. Proto jsem přišla s nápadem, jak vyřešit tyto problémy a co nejvíce pomoct nejen majitelům, ale hlavně pejskům, kteří mnohdy musí čekat i několik hodin, až se jejich dvounožec vrátí domů.
Setkala jsem se i s názory, že když si člověk pořídí psa, měl by vše zvládnout sám a počítat s tím, že ho to bude stát hodně času. Tomu rozumím a souhlasím s tím, ale na druhou stranu všichni také víme, že je život nevyzpytatelný. Jsou situace, které během svého života neovlivníme a dopředu ani nepočítáme, že by nastat mohly, ale právě od toho jsem tady. A to nemluvím o tom, že i pejsek může onemocnět nebo si přivodit úraz. Podávat mu léky a mít ho pod dozorem pro nás znamená vzít si v práci dovolenou, ale co když vám ji šéf nedá nebo už jste ji vyčerpali na válečku u moře? I v takové situaci jsem tu já a podám vám pomocnou ruku.
S jakými pejsky se setkáváš?
Žádný pejsek, kterého venčím, není zanedbaný, ba naopak, ale občas se pomoc hodí každému. Každý majitel psa určitě zná tu situaci, kdy chce jet na výlet, ale jeho mazlíček nemůže s ním. Je pochopitelné, že ho nechce nechat doma samotného celý den. Také mě oslovují lidé, kteří mají práce nad hlavu a neví, co dřív. Vrací se domů úplně strhaní a doma na ně čeká mazel, který celý den spal a těšil se, jak bude se svým středobodem vesmíru dovádět až do rána. Postarám se o to já a páníčci pak můžou večer spokojeně relaxovat u telky i s vydováděným chlupáčem.
Jak k venčení přistupuješ a jak to probíhá?
Přistupuji ke každému pejskovi individuálně s ohledem na jeho i majitelovy potřeby. Pejska vyzvednu doma dle předchozí domluvy. Pak ho vezmu na jeho oblíbenou procházku, oblíbené místo, kde je zvyklý a během venčení posílám aktuální fotografie, aby bylo jasné, že je o něj dobře postaráno.
Naučila jsem se fungovat za jakéhokoliv počasí, vystoupit ze své komfortní zóny pohodlí, empaticky se naladit na psa, aby vycítil, že mu se mnou bude dobře a nic mu nehrozí.
Každý pejsek je jiný a má i jiné potřeby. Takže někdy je to klidná procházka, jindy zase dovádíme jako o život. Také hrajeme různé hry, a to třeba i skrz psí hlavolamy pro zabavení mentální, protože u některých psů je to jediný způsob na vyřádění. Dostávám i zpětnou vazbu, že je pak vidět radikální celkové zklidnění psí duše.
Není to ale vždy o tom, že se mi jen daří. Venčení obnáší mnoho situací, které dopředu prostě nevymyslíte. Někdy jsem postavená před takové překážky, kterým bych se raději vyhnula. Patří mezi ně např. střevní potíže, nevolnost, bahenní či mršinové koupele, nepřízeň počasí, setkání s ostatními psy, kteří se kamarádit nechtějí apod. I přes takové nástrahy vracím pejska tak, jak jsem si ho vyzvedla a vždy v pořádku.
Jsou k venčení potřeba i nějaké odborné znalosti?
Těch zkušeností se za 7 let nastřádalo mnoho. Je to práce o velké zodpovědnosti, proto jsem navštívila různé workshopy a semináře v oboru kynologie. Poslední kurz, který jsem absolvovala, byla První pomoc pro psy, díky tomu vozím ve svém autě také psí lékárničku. Takže ano, když se mě někdo zeptá, co dělám za práci, říkám, že profesionálně venčím.
Za ty roky jsem potkala bezmála 90 psích kamarádů různých plemen a osobností. Zažila jsem spoustu zážitků, ať úsměvných, či vypjatých. Poznala jsem nejen pejsky, ale i několik kočiček, za kterými jsem jezdila na krmení a pomazlit se. Taky další různá zvířata od křečků až po hady, takže to není čistě jenom o pejscích, se kterými bych měla zkušenost.
Co by jsi chtěla vzkázat na závěr?
Pevně věřím, že na této skvělé cestě budu potkávat další psí čumáčky a jejich skvělé páníčky. Stávám se i rodinným přítelem, v létě zavírám okna před bouřkou anebo jezdím s pejsky na veterinu, ať už na běžné očkování, nebo je to něco většího. Ta důvěra se prohlubuje nejen mezi mnou a čtyřnohými, ale i lidmi, kterým se o mazlíčky starám. Drobnou výhodou je taky to, že se u mě vždy najde klíč, když si majitelé zabouchnou dveře. (smích)
Často se v myšlenkách a s pokorou vracím na začátek, protože nebýt velké naděje, úsilí, přesvědčení, a hlavně podpory a důvěry ostatních, vůbec bych teď nebyla tam, kde jsem. A jsem za to moc vděčná.
Pokud vás článek zaujme nebo budete chtít svého čumáčka svěřit do mých rukou, najdete mě na Facebooku či Instagramu - Venčení s Veru.
Děkuji za rozhovor a přeji Ti spoustu dalších "čtyřnohých přátelství".
Marek Točoň
