Jiná perspektiva v nejrůznějších oblastech Chrudimského dění

Havran polní – vítaný společník nebo nepřítel?

Havran polní, ačkoliv se to může zdát díky jeho krákání neuvěřitelné, patří mezi pěvce.

Havran polní – vítaný společník nebo nepřítel?

Ačkoliv havrani v Chrudimi hnízdí již 65 let, jejich přítomnost stále vyvolává negativní reakce občanů. Většina Chrudimáků to zná – každoroční obtěžující krákání, nepořádek a trus. Nejpatrněji se přítomnost velkých černých ptáků projevuje ve Střeleckém parku. Je ale doopravdy havran tak velkým a všudypřítomným problémem? Již v minulosti měl havran v lidské společnosti výrazné postavení, a to především v oblasti literární a mytologické – jako symbol smůly, blížícího se podzimu a zvěstovatel smrti. Je tedy zvířetem zbytečným nebo má v přírodě své důležité místo?

Foto: www.makov.cz Foto: www.makov.cz[/caption]

Havran polní, ačkoliv se to může zdát díky jeho krákání neuvěřitelné, patří mezi pěvce.

Od dalších černých příbuzných z čeledi krkavcovitých (kavky, vrány a krkavce) jej snadno poznáme podle bílého kořene zobáku. Na rozdíl od vran, které hnízdí jednotlivě či maximálně v malých skupinkách, hnízdí havrani nejraději ve velkých koloniích, které sebou přinášejí zvýšený hluk a nepořádek. Všichni Chrudimáci jistě dobře znají černá hejna havranů ve Střeleckém parku nebo u nádraží. Proč to ale ti havrani dělají, proč jich musí být tolik a hnízdit zrovna ve městě? To je velmi častá otázka, na kterou je nutné odpovědět, že je to zejména kvůli nám, lidem. Přirozeným prostředím tohoto černého ptáka je otevřená kulturní krajina (pole, louky) se skupinami stromů a malými lesíky, kde hnízdí. Pole ovšem byla scelena, meze a remízky rozorány a podíváme-li se kolem sebe, vidíme jen rozsáhlé „továrny“ na obilí a řepku. Ptáci tedy musí vyhledávat vhodná hnízdiště v krajině, kterou lidé neustále „ukusují.“ No a právě tuto možnost vhodného prostředí jim nabízí parky a roztroušené dřeviny ve městech.

foto: www.makov.cz foto: www.makov.cz

Početní stav havranů

Nesmíme také zapomenout zmínit se o početním stavu havranů, kterých je hodně, protože jsou všude. Ano, jsou všude v Chrudimi a Pardubicích, ale na většině území našeho státu o havrana jen těžko zakopnete. Podívejme se tedy na mapku rozšíření havrana polního a zaměřme se na největší červené tečky, které představují prokázaná hnízdiště. Díváme-li se řádně, zjistíme, že většina území našeho státu je havranů prostá. Naše Chrudimské hnízdiště je nejen největší v rámci východních Čech, ale patří také mezi jedno z největších v republice.Zdroj: www.birds.cz Zdroj: www.birds.cz (hnízdní atlas 2014-2017)

Neméně zajímavé je také fakt, že není havran jako havran.

Tento mimořádně inteligentní pták je tažný, a proto jedinci, které můžeme pozorovat na jaře a v létě nejsou ti samí, které pozorujeme v zimě a na podzim. „Naši“ havrani totiž na podzim odlétají zimovat do jižnějších oblastí (Francie) a k nám naopak, za mírnější zimou, přilétají ptáci z Ukrajiny, Běloruska a Ruska. foto: www.makov.cz foto: www.makov.cz

V neposlední řadě má havran v přírodě nezastupitelné místo. Živí se plody a semeny, ale také plní funkci hygienickou, protože jeho jídelníček obsahuje i mršiny zvířat a ptáci aktivně loví drobné hlodavce, čímž pomáhají snižovat jejich stavy i škodu jimi způsobenou. Havrani však uklízí i po nás, lidech, protože si rádi pochutnají na námi vyhozených odpadcích. Co napsat na závěr. Snad jen to, že havran určitě není neužitečným nepřítelem člověka, ale jeho společníkem a udržovatel zdravé krajiny. Proto bychom se měli snažit o vyvážené soužití a vzájemně se respektovat.

Roman Hellinger