Kalous ušatý- tichý deratizátor
Procházka Chrudimí při soumraku a těsně po něm může všímavému člověku zprostředkovat mnoho zajímavých setkání. Jedním z nich je i rychle přelétnuvší stín nad hlavou. Při pohledu na oblohu pak spatříme tmavou siluetu mávající křídly, jak mizí v dáli. Právě jsme se setkali, byť na pár okamžiků, s neslyšitelným chrudimským deratizátorem pracujícím efektivně a zdarma – kalousem ušatým.
Kalous ušatý patří mezi naše středně velké sovy a stejně jako všechny další druhy (vyjma sovy pálené) je oděn do nenápadného peří všemožně hnědých odstínů. To, co ho dělá nápadným, jsou jeho velké kulaté oranžové oči a prodlužené peří kolem ušních otvorů, které vytváří dojem opravdivých ušních boltců.
Každý podvečer, těsně před setměním či krátce po něm, vylétají kalousi ze svých hnízdišť, aby si zaopatřili něco k snědku. Jejich vybavení k lovu je dokonalé a ptáci mohou díky dokonalému zraku a sluchu kořist lokalizovat v absolutní tmě či pod sněhem. Jejich pera jsou navíc opatřena speciálními hřebínky a jejich let je tak neslyšitelný.
Nejoblíbenější pochoutkou těchto sov jsou hlodavci – myši, potkani a hraboši, a proto patří mezi velmi užitečné obyvatele našeho města. Zejména v období krmení mláďat jich za noc uloví značné množství. Kořist probodne ostrými drápy a polyká vcelku. Nestrávené zbytky – kosti a srst vyvrhuje v drobných válečkovitých útvarech,vývržcích.
Zdroj: www.youtube.com/ Lukáš Pich
Kalousi patří k našim nejtišším spoluobčanům. Jako jedny z mála sov doopravdy houkají, ale pouze v období páření od konce února do konce března. Mimo toto období prakticky vůbec „nemluví.“ O poznání horší to je s dospívajícími mláďaty, která dokážou pronikavě pískat celou noc. Avšak i toto, pro lidi žijící v blízkosti hnízdiště, nepříjemné noční vyvádění má svůj význam. Mladí kalousi, kteří se z hnízda rozutekli po okolí, tak ohlašují rodičům svoji polohu, aby je mohli nakrmit, protože sami ještě lovit neumí. Troška toho povyku je však jen malým poplatkem za jejich deratizační služby.
Zdroj: www.youtube.com/ Milan Jicin
Původním prostředím kalousů je otevřená krajina s rozptýlenou zelení, ale čím dál častěji osidlují městské prostředí. Není divu, když přeplněné odpadkové kontejnery působí jako magnet na jejich kořist a rozptýlené zeleně mimo města a vesnice jsme se prakticky zbavili. Hnízdo si stejně jako všechny naše sovy postavit neumějí a tak využívají stará hnízda strak či havranů, popřípadě se spokojí i s těsně semknutými větvemi.
Na zimu se kalousi stahují na tzv. zimoviště. Jedná se nejčastěji o jehličnaté stromy, v jejichž větvoví tráví ptáci den. Takováto shromaždiště poznáme podle bílých stříkanců trusu a hromady vývržků.
I když kalous ušatý patří mezi naše nejhojnější sovy, jeho stavy klesají. Výrazný podíl na tomto úbytku má chemizace zemědělské krajiny a také úbytek vhodných hnízdišť způsobený kácením dřevin v intravilánech měst.
Narazíte-li na hnízdiště či zimoviště kalousů v Chrudimi dejte nám prosím vědět na e-mail hellingerroman@gmail.com.
Roman Hellinger
