Kostel Nanebevzetí Panny Marie

Hlavní bohoslužebná budova Katolické církve v Chrudimi na Resselově náměstí, chrudimský farní-od roku 1894 arciděkanský -kostel. Kostel Nanebevzetí P. Marie je rozlehlá trojlodní bazilika vybudována z místní opuky a ze škrovádského pískovce. Vnitřní délka kostela je téměř 39 m, šířka trojlodí 13 m (u vchodu) až skoro 15 m ( u vítězného oblouku), šířka přesbytáře asi 6 m, výška dvou stejných hranolových věží zhruba 62 m. O době založení a počátcích kostela nejsou žádné věrohodné zprávy. Dendrochronologické datování dokázalo, že stromy na trámy ve východní části krovu byly skáceny v roce 1338 a podle tehdejších zvyku z nich byl zřejmě do dvou až tří let zhotoven krov. Pravděpodobně kolem roku 1340 měla východní část kostela dnešní podobu. První písemná zmínka o kostele je v listině pražského arcibiskupa Arnošta z Pardubic z roku 1350 o zřízení litomyšlské diecéze. Kostel byl vícekrát upravován, například v roce 1720 byly vybudovány cibulovité věže. V letech 1857-1879 vedl stavitel František Schmoranz st. rozsáhlou puristickou opravu, která dala kostelu dnešní novogotický vzhled. Po opravách byl kostel znovu vysvěcen  24.9.1893 Kostel je zasvěcen Ježíšově matce Marii, konkrétně jedné události z Mariina života-jejímu vyzdvižení do nebeské slávy. Slavnost Nanebevzetí Pany Marie se slaví 15. srpna, což býval i svátek tohoto kostela, tedy den chrudimské poutě. 23. února 1681 po morovém procesí byl jako poděkování za odvrácení moru od Slatiňan věnován do tohoto kostela obraz Krista Spasitele lidstva - Salvator Mundi (Chrudimský Salvátor), kopie poutního obrazu z Lateránské baziliky v Římě. Od konce 17. století je jako poutní den slaven svátek Proměnění Páně 6. srpna, a to v důsledky úcty k salvátorskému obrazu.