Velké sousoší na Resslově náměstí, nazývané také morový sloup.
Počátek rozmachu zdejších sochařských dílen souvisí s budováním sousoší Proměnění Páně vystavěného v letech 1719-1732 před hlavním kostelem Nanebevzetí Panny Marie. Místo bylo vybráno podle toho, kde byli podle tradice v roce 1421 upáleni husité a pak také místní dominikáni. Město se rozhodlo postavit kamenný sloup ke cti nejsvětějšího Salvátora (Spasitele, tj. Ježíše Krista) a k větší slávě zázračného obrazu spjatého se salvátorskou tradicí. Současně sloužil jako poděkování za to že se městu v r. 1713 vyhnula velká morová epidemie na kterou zemřelo v Čechách na 200 tisíc lidí.
Prvotní návrh sousoší byl předložen Giovannim Battistou Bullou. Sloup měl mít podobu pyramidy, tj. jehlancového pylonu, a výpravný děj přidržující se biblického podání. O necelý rok později se městská rada rozhodla že jehlancový pylon nahradí forma obláčkové spirály. Během příprav vzniklo několik modelů (modely vytvořili truhlář Martin Pešl a stavitel Jiří Quadroni), mezi kterými měl rozhodnout proslulý architekt Jan Blažej Santini-Aichel. Ten ale modely zkritizoval a sám nabídl zhotovení vlastního hliněného modelu. V roce 1719 byl položen základní kámen sloupu. K rozřešení zpracování architektonické stránky došlo v září 1720, kdy se městská rada rozhodovala nad Quadroniho modelem a Santiniho plánem. Podle všeho se nejspíše přiklonila k Santinimu. Samotný sloup byl postaven v letech 1724–1732. Podíleli se na něm kromě G. B. Bully také Jan Pavel Čechpauer a Ignác Rohrbach.
Ústřední scénou je proměnění Páně s postavami Ježíše, Boha Otce a s holubicí Ducha svatého, spolu se třemi apoštoly- sv.Petrem, sv. Jakubem Starším a sv. Janem, a dvěma starozákonními svědky - Mojžíšem a Eliášem. Ve výklencích sloupu stojí Panna Maria, sv. Šebestián, sv. Kateřina Alexandrijská a sv. Michael, na ramenech nárožních výběhů sv. Karel Boromejský, sv. Dominik, sv. Vincenc Ferrerský a sv. Jan Nepomucký. Nad nimi jsou po obvodu úpatí skály drobnější skulptury sv. Františka z Assisi, sv. Antonína Paduánského, sv. Judy Tadeáše a sv. Františka Paulánského.
Moderní doba se výrazněji do podoby sousoší promítla pouze v letech 1842-1843, kdy byly ke sloupu přisazeny tři vodní kašnové nádrže, čímž byla do jisté míry narušena nápaditost půdorysného obrazce původního záměru. Barokní sloup Proměnění Páně představuje celek prvotřídní výtvarné kvality, dokládající svrchované postavení města v novověkých uměleckých dějinách východočeského regionu.
