Víme, že se nemůžeme shromažďovat do velkých skupin, musíme nosit ochranné roušky na obličej a hlavně zakrývat citlivá místa jako ústa, nejlépe i oči, neboť COVID-19 se přenáší kapénkovou formou. Davy lidi vyrazily do přírody, protože je to jediná možnost, jak se odreagovat. Cyklostezky kolem řek a turistické trasy byly lidmi také hojně využívány.
Bezpečnostní opatřeni, se ale v souvislosti s koronavirem v Česku o Velikonocích zpřísňovat nebudou, řekl šéf Ústředního krizového štábu Jan Hamáček (ČSSD). Věří také, že lide o svátcích zůstanou doma. Podle ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha (ANO) se podařilo zastavit nekontrolované šířeni nemoci COVID-19.
Tzv. chytrá karanténa je připravena ke spuštění ve všech krajích, projekt má začít fungovat ve čtvrtek. Ve zkratce se jedná o mapování pohybu nakažené osoby za posledních pět dni. Na základě údajů od mobilních operátorů a údajů z kreditní karty. Nápad je založeny českými IT společnostmi, které se spojily pod názvem COVID19CZ.
Představení velikonoc
Jak tradice vznikla a podle čeho ji slavíme každým rokem?
Na Zelený čtvrtek se v kostelech vždy konají mše. Je to připomínka poslední Ježíšovy večeře. V letošním roce zůstane většina chrámů prázdná, ale kazatelé přišli s nápadem, že budou mše vysílat online. Díky technice mohou věřící alespoň oslavit tento svátek pomocí online vysílání nebo prostřednictvím televizních a radiových komunikací.
Omezené bude během Velikonoc také koledovaní s pomlázkou, nebo klapání, kdy hoši vyrážejí do vesnic s tzv. řehtačkou.
Velikonoce jsou silně, křesťansky emočně zabarvený svátek, který se slaví již třetí tisíciletí. Velikonoce (latinsky pascha, hebrejský pesach – což znamená přechod, přejití. Později se dozvíme, že to má svůj význam.) Je to nejvýznamnější křesťanský svátek. Oslava z mrtvých vstání Ježiše Krista. Křesťanské tradice byly vždy adaptabilní, takže se zmrtvýchvstání spojilo i s příchodem a vítáním jara.
Vzkříšení Krista, ke kterému mělo dojit třetího dne po jeho ukřižování, tzv. Bílá sobota také označována jako „velká noc“. V širším pojetí se jí myslí Velikonoční triduum, přičemž období od zeleného čtvrtka je období postní doby. V nejširším smyslu postní období probíhá od Velikonoční neděle (zmrtvýchvstání) do tzv. Letnic (seslání Ducha svatého) letos činí do 31. května.
Kristovo ukřižování se událo kolem roku 30 nebo 33. Přesné datum nevíme. Je to však v blízkosti židovského svátku Pesach, který je památkou vysvobozeni Izraelitů Mojžíšem z egyptského otroctví. Do roku 325 se slavily ve stejný den jako svátek židovský. Velikonoce jsou pohyblivým svátkem. Datum jejich konaní se neustále mění.
V západní křesťanské tradici je neděle zmrtvýchvstání a připadá na první neděli po po prvním jarním úplňku – po rovnodennosti. Tedy buď březen či duben. Jak bylo zmíněno, tak křesťanství je adaptabilní náboženství, tudíž se muselo nějakým způsobem adaptovat na Slovanské a Germánské lidové oslavy. Velikonoce splynuly s pohanskými slavnostmi jara, které oslavovaly procitnutí přírody ze zimního spánku. Díky tomu přešli do velikonoc mnoho původních pohanských zvyků. Většinou se točí kolem jarní rovnodennosti a mají tyto tradice vztah k příchodu jara.
Přeji vám výjimečně a krásně strávené velikonoce třeba někde v přírodě, kde můžeme najit kus sama sebe. Já například vyrážím do lesa, nosím s sebou pytel a sbírám odpadky poházené v lese. Ale chci tím říci, že příroda je nám bliž než moderní technika a cokoli jiného. My jsme částí přírody, a příroda je části nás. Přeji vám příjemně strávené svátky.
Bc. Jan Konig
Lokální koordinátor projektu Živá Krajina
Člen Východočeské STUŽ
