Kdy a jak tě napadlo, že bys mohla začít se psaním?
Ke psaní jako takovému jsem měla vztah už od základní školy. Tvořila jsem zejména prózu- jednalo se především o příběhy nebo pohádky. Své příběhy jsem z počátku psala ručně do sešitů, případně doplňovala vlastními ilustracemi a většinou jsem sešit někomu darovala pro radost.
Na rozdíl od mé momentální tvorby příběhy byly veselé a hlavně s dobrým koncem. To byl základ. :)
Kdy a proč jsi začala s poezií?
Jak šel čas, tak mě psaní příběhů pomalu opouštělo. Dlouhou dobu jsem nepsala nic. Zhruba před čtyřmi lety jsem po vážných zdravotních komplikacích a dlouhodobých pobytech v nemocnicích začala s poezií.
Dobře, stala se pro Tebe poezie prostředkem, jak se lépe vyrovnat s náročnou životní etapou?
Ano, dá se říct, že poezie pro mě znamenala v prvních chvílích formu „vlastní terapie“. Když mě něco trápilo, zaobalila jsem to nějakým způsobem do básně a cítila jsem vnitřní úlevu. Dlouho jsem poezii psala, jak se říká, do šuplíku. Po nějaké době jsem některé své básně přečetla rodině a svým blízkým. Moje tvorba se jim líbila a stále mi říkali, abych se se svými básněmi podělila i s veřejností. Začala jsem je tedy dávat na svůj facebook Barbora Debnárová, kam je dávám doteď.
Co tě inspiruje k psaní básní?
Dá se říci, že to jsou básně každodenního života. Reagují na svět okolo nás, na společnost, přírodu, některé z mých básní popisují myšlenky alkoholiků, prostitutek atd., zkrátka nelze říci, že by mé básně vždy hýřily romantikou.
Jaké jsou reakce tvého okolí?
Přijde mi, že se s mojí poezií někteří lidé špatně srovnávají z důvodu „Že jim to ke mně nejde“. Někdy dostávám otázky typu „ Jak tě tohle může napadnout?“ Já na tuhle otázku ráda s úsměvem odpovídám „Že to jsou holt asi ty minulé životy.“ Sama na ně opravdu věřím a na tyto otázky neznám jinou odpověď, protože sama nevím, přichází to nějak samo :)
Proč tvá sbírka básní dostala název Fáze?
Tento název jsem vybrala proto, že celá sbírka se skládá z šesti částí - fází a každá fáze skrývá básně s jinou náladou. Sbírka je protkaná i mými fotografiemi, protože kromě psaní i moc ráda fotím.
Jak ses dostala k vydání sbírky básní?
Hodně mi pomohl pan Herbst, se kterým jsem se seznámila v Kruhu Zdraví, kde jsem momentálně zaměstnaná a moc si toho vážím. Pana Herbsta mé básně zajímaly a rád si je ode mě nechával posílat. Po nějakém čase přišel s tím, že by bylo fajn, aby se moje tvorba rozšířila mezi víc lidí a že by bylo dobré vydat knížku. Myšlenka, že vydám jednou svojí knihu, byla mým celoživotním snem, a nyní byl můj sen nadosah, čemuž jsem nemohla ani uvěřit. Chci mu tímto poděkovat za nápad a za pomoc při celém tom koloběhu při přípravě knihy. Zároveň děkuji městu Chrudim za finanční podporu při realizaci této sbírky. Můj sen se stal skutečností!
Báro, moc ti děkuji za rozhovor a těším se, nejen já, na další Fázi, ať se Ti daří!
Marek Točoň
Foto: Dagmar Novotná
