Chrudimská pouť je mírně netradičně zasvěcena samotnému Ježíši Kristu, neboli Salvátorovi a vznikla v důsledku silné Salvátorské tradice ve městě. Počátek tradice spadá do období třicetileté války, v přesné dataci se různé varianty legendy liší. Oficiálním datem tupení obrazu švédskými vojáky, tedy počátku salvátorské tradice, se stal rok 1648. Obrazu se přičítaly uzdravující schopnosti, proto byl zvlášť důležitý v období epidemií. Roku 1680 se císař Leopold I. s císařovnou Eleonorou i celým dvorem přemístil kvůli morové epidemii z Vídně přes Prahu na pardubický zámek a dal si zázračný obraz předvést na několik dní k soukromé pobožnosti do Pardubic. Poté věnoval peněžitý dar k jeho ozdobě. Téhož roku zachvátil mor blízké Slatiňany, zatímco Chrudim byla ušetřena. Na výzvu chrudimského děkana Samuela Václava Hataše, hlavního iniciátora kultu, se shromáždili obyvatelé Slatiňan a slíbili, že vykonají procesí k salvátorskému obrazu. V následujícím roce skutečně vykonali děkovnou pouť za záchranu do chrudimského kostela Nanebevzetí Panny Marie. Událost zachytil malíř Samuel Andres na votivním obraze, věnovaném roku 1681 tomuto kostelu. Tento zázrak inicioval mnohé pouti k obrazu, které byly v Chrudimi největší náboženskou, společenskou, ale i hospodářskou událostí roku. Mohutné poutě k salvátorskému obrazu se konaly v době velké epidemie roku 1713. Do Chrudimě putovala četná procesí (uvádějí se desetitisíce poutníků) s drahocennými dary. Obraz navštívil v roce 1742 i pruský král Friedrich II. a roku 1770 císař Josef II. Věřící a příslušníci šlechty darovali k obrazu honosné dary. Z části předmětu byl vytvořen roku 1780 salvátorský stříbrný oltář, který byl však roku 1811 v době napoleonských válek odveden do vídeňské mincovny. Slavnosti pokračovaly po celé 19. a 20. století. Byly spojeny, kromě bohoslužeb, s lidovými slavnostmi, různými atrakcemi (hudba, kolotoče, zvěřince, střelnice) a s trhy přinášejícími obchodníkům, hostinským i městu velké zisky. Úcta k obrazu sv. Salvátora vyvolala posun v konání chrudimské poutě. Namísto 15. srpna, kdy se slaví titul arciděkanského kostela Nanebevzetí Panny Marie, je od konce 17. století dnem poutě 6. srpen, tedy svátek Proměnění Páně, k němuž se v katolické církvi vztahuje oslava sv. Salvátora. Letošní pouť proběhne v termínu od pátku 4. srpna do neděle 6. srpna 2017.
Havran polní – vítaný společník nebo nepřítel?
23.09.2018